Agrovoltaika | Fotovoltaika v zemědělství
- Eko-Adepto
- 23. 8.
- Minut čtení: 5
Aktualizováno: před 13 hodinami
Agrovoltaika, označovaná také jako agrofotovoltaika, propojuje na stejné ploše zemědělské hospodaření a výrobu elektřiny pomocí fotovoltaických panelů. Právě zachování zemědělské funkce pozemku je jedním z hlavních rozdílů proti klasické pozemní fotovoltaické elektrárně.
Při osobních rozhovorech s instalačními firmami se s agrovoltaikou setkáváme jako s oblastí, ve které část společností vidí potenciál do budoucna. Současně jde o technologii, u níž nestačí najít volnou zemědělskou plochu a rozmístit na ní panely. Projekt musí od počátku respektovat způsob hospodaření, používanou zemědělskou techniku, konkrétní plodiny a požadavky právních předpisů.
Česká legislativa už agrovoltaiku výslovně upravuje. Při splnění zákonných podmínek zůstává půda součástí zemědělského půdního fondu a musí být nadále zemědělsky obhospodařována.
Rychlá navigace:
Kde se agrovoltaika používá
Agrovoltaika není podle současné české právní úpravy univerzálním řešením pro libovolnou zemědělskou půdu.
Aktuální vyhláška umožňuje agrovoltaiku na půdě s kulturou vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, plocha s kontejnery nebo plocha s lanýži. Za stanovených podmínek je možná také na standardní orné půdě spojené s produkcí vybraných zeleninových druhů; zde právní předpis stanovuje další podmínky navázané na předchozí dotační období.
To je důležitá informace pro čtenáře: agrovoltaika dnes neznamená možnost postavit FVE na jakémkoliv zemědělském pozemku a následně jej označit za agrovoltaický projekt.
Zemědělské využívání musí pokračovat také během provozu elektrárny. Ministerstvo zemědělství zároveň uvádí jako jednu ze základních podmínek umístění na dílu půdního bloku evidovaném v LPIS.
Navazující informace najdete také v článku Fotovoltaika pro zemědělství.
Jak probíhá návrh agrovoltaiky
U běžné pozemní elektrárny se projektant může soustředit především na optimální využití plochy pro výrobu elektřiny. U agrovoltaiky musí vedle energetické části fungovat také zemědělství.
A právě to výrazně mění návrh.
Je potřeba znát pěstovanou plodinu, způsob jejího ošetřování, používanou mechanizaci, potřebné průjezdy i další činnosti, které budou na pozemku probíhat během životnosti elektrárny.
Teprve tomu lze přizpůsobovat rozmístění panelů a nosných konstrukcí.
Z pohledu projektu tedy nejde o princip „nejprve FVE a mezi panely nějaké zemědělství“. Obě činnosti musí být řešeny společně už při návrhu.
Více informací najdete v článku Projekt fotovoltaické elektrárny.
Legislativa a podmínky pro agrovoltaiku v ČR
Od roku 2025 má agrovoltaika v České republice konkrétní právní rámec. Základ tvoří zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a vyhláška č. 425/2024 Sb., o agrovoltaické výrobně elektřiny. Vyhláška byla následně novelizována vyhláškou č. 463/2025 Sb., účinnou od 1. prosince 2025.
Pro čtenáře jsou důležité zejména tyto principy:
Horizontální agrovoltaika: moduly musí být nejméně 210 cm nad povrchem zemědělské půdy a zemědělsky využitelná plocha musí představovat nejméně 95 % celkové plochy záměru.
Vertikální agrovoltaika: právní předpis stanovuje minimální poměr rozestupu mezi řadami panelů vůči jejich maximální výšce 3 : 1 a zemědělsky využitelná plocha musí představovat alespoň 80 % plochy záměru.
Současná úprava počítá také s pohyblivými fotovoltaickými moduly a stanovuje, jak se u nich uvedené rozměry posuzují.
To už jsou velmi konkrétní požadavky, které musí být zohledněny při přípravě projektu.
Konstrukce a zemědělské hospodaření
Konstrukce agrovoltaiky musí respektovat zemědělský provoz. Nestačí tedy pouze její statické a energetické řešení.
U horizontálního systému je jedním z důvodů minimální výšky panelů právě zachování možnosti obhospodařování prostoru pod nimi. U vertikálních systémů zase musí mezi řadami zůstat dostatečný prostor pro zemědělské využití.
Důležitá je také ochrana samotné půdy. Aktuální vyhláška stanoví, že instalace, provoz ani odstranění nezbytných zařízení nesmí vést k trvalému poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy. Konstrukce a další nezbytná zařízení zároveň nesmějí poškodit existující drenážní a závlahové systémy.
Právě tady je dobře vidět rozdíl oproti klasické pozemní FVE: zemědělská funkce není vedlejším využitím plochy, ale jedním ze základních požadavků projektu.
Výkon elektrárny a využití vyrobené energie
Stejně jako u ostatních větších fotovoltaických projektů nelze vhodný výkon určit pouze podle množství panelů, které se na pozemek vejdou.
U agrovoltaiky je využití plochy navíc omezeno požadavkem na pokračování zemědělské činnosti. Rozmístění technologie proto musí respektovat zemědělsky využitelnou plochu.
Současně je potřeba řešit, kam bude vyrobená elektřina směřovat – zda bude využívána v zemědělském provozu, ukládána do bateriového systému nebo dodávána do distribuční soustavy.
Od prosince 2025 právní úprava výslovně řeší také zařízení pro ukládání elektřiny. Plocha pod takovým zařízením se nezapočítává mezi zemědělsky využitelnou plochu a jeho instalace musí respektovat podmínky ochrany půdy.
Výrobci fotovoltaických panelů
Výrobci bateriových úložišť
Chytré řízení energie
Na co dát pozor při realizaci
Zkušenost z rozhovorů s firmami je zde důležitá především v jednom směru: agrovoltaiku nelze posuzovat pouze jako další typ konstrukce pro fotovoltaické panely.
Je potřeba propojit energetickou, zemědělskou a projektovou část.
Ještě před detailním návrhem by proto mělo být zřejmé, jaká zemědělská kultura se na pozemku nachází, zda odpovídá aktuálním legislativním podmínkám, jak bude zemědělec plochu obhospodařovat a jaká technika potřebuje mezi konstrukcemi pracovat.
Ministerstvo zemědělství upozorňuje také na evidenci v LPIS. Změny související například s hranicí dílu půdního bloku, výměrou, kulturou nebo rozsahem agrovoltaiky musí být v evidenci aktualizovány.
U takového projektu bych proto za důležitou otázku při výběru firmy považoval nejen „umíte postavit fotovoltaiku?“, ale také „máte zkušenost s přípravou projektu, který musí dál fungovat jako zemědělská plocha?“
Provoz a ukončení agrovoltaické elektrárny
Legislativa myslí také na období po skončení životnosti elektrárny.
Agrovoltaická výrobna musí být provedena tak, aby bylo možné po ukončení provozu zařízení kompletně odstranit a zemědělskou půdu rekultivovat. Součástí požadavků je plán rekultivace obsahující mimo jiné postup odstranění zařízení, cílový stav pozemku, časový postup a předpokládané náklady.
To je pro agrovoltaiku podstatné. Celý princip stojí na zachování zemědělského využití půdy nejen během provozu elektrárny, ale také na možnosti jejího následného plnohodnotného využívání.
Vedle zemědělské části samozřejmě zůstává potřeba řešit běžný technický provoz FVE – monitoring, kontroly, revize a případný servis.
Navazující informace najdete v článcích Servis fotovoltaické elektrárny, Revize fotovoltaické elektrárny, Monitoring výroby fotovoltaické elektrárny a Repowering fotovoltaické elektrárny.
Firmy pro agrovoltaiku podle krajů
U agrovoltaiky bych byl při zařazování firem do tabulky ještě přísnější než u běžných pozemních elektráren.
Nestačí, že společnost realizuje velké FVE nebo fotovoltaiku pro zemědělské podniky. Do přehledu bych zařazoval pouze společnosti, u kterých máme z osobního rozhovoru, následné aktualizace nebo jejich aktuální nabídky doloženo, že se agrovoltaikou skutečně zabývají.
KRAJ | Firma (odkazuje na článek z rozhovoru) |
|---|---|
Praha | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Středočeský kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Jihočeský kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Plzeňský kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Karlovarský kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Ústecký kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Liberecký kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Královéhradecký kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Pardubický kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Kraj Vysočina | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Jihomoravský kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Olomoucký kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Zlínský kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Moravskoslezský kraj | Zatím nenavštívená firma s agrovoltaikou |
Související články
Závěrečné informace
Agrovoltaika představuje specifické spojení dvou činností na jedné ploše. Smyslem není nahradit zemědělskou výrobu fotovoltaickou elektrárnou, ale umožnit, aby vedle sebe fungovalo zemědělské hospodaření a výroba elektřiny.
Právě proto je její příprava náročnější na koordinaci. Projekt musí respektovat zemědělskou kulturu, používanou techniku, konstrukční řešení, výrobu elektřiny i poměr plochy, která zůstává zemědělsky využitelná. Současná česká legislativa už pro tyto projekty stanovuje poměrně konkrétní pravidla.
Eko-Adepto není montážní firma ani dodavatel fotovoltaických elektráren. Cílem článku je propojit zkušenosti získané při rozhovorech s realizačními společnostmi s ověřenými informacemi o aktuálních podmínkách v České republice.
Než podepíšete objednávku, zeptejte se na reálné zkušenosti montážníků – ne na katalogová data.
Eko-Adepto pomáhá zorientovat se v nabídkách a připravit se na správné rozhodnutí.
Máte dotazy k činnostem Eko-Adepto? Kontaktujte nás
SLEDUJTE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
Líbil se Vám článek ,,Agrovoltaika | Fotovoltaika v zemědělství,,? Sdílejte jej na sociálních sítích s ostatními. Děkujeme Eko-Adepto
Komentáře